Muselo by vám být víc než padesát let, abyste věděli, co to bylo Atari. Jeden z prvních osobních počítačů, který dnes už najdete možná jen v muzeu. První osobní počítače vypadaly jako větší klávesnice, některé měli uprostřed otvor, pro zasunutí cartrige. K počítači jste museli připojit monitor, což mohla být přenosná televize a rekordér, což byl takový kazeťáček, do kterého se dávaly skutečně kazety, na kterých byly nahrané programy.
Spustit na tomot počítači hru, která byla na nižší úrovni, než jsou dnešní hry v běžných mobilech, trvalo i patnáct minut a někdy se ani po této době hra nespustila a museli jste začít znova. Dnešní počítače už zvládají i virtuální realitu, a i běžný hráč počítačových her musí mít počítač poskládaný tak, aby hru počítač zvládal. U mnoha her se dá využít minecraft hosting pro, což je pronajmutí výkonného serveru za poplatek, který převyšuje možnosti počítače, který byste si mohli pořídit doma.
Počítačové hry nejsou jen pro jednotlivce, ale hrají se i multiplayery. Nezřídka existují virtuální kamarádství lidí, kteří se nikdy nepotkají, nikdo neví, jak ten druhý vypadá, ale tráví spolu mnoho času ve virtuálním světě. V počítačových hrách se pochopitelně také konají soutěže, vychází počítačové časopisy a na internetu je mnoho webů, které se hrami zabývají. Dokonce se můžete stát prvními, kdo si hru zahrají a pak psát recenze. Počítačové hry nám umožňují dostat se do jiných světů, hrát si na někoho, kým ve skutečnosti nejsme a ani být nemůžeme. Můžeme si hrát na bojovníky, ale i sportovce, zahrát si fotbal, ale i válčit. Můžete hrát čistě střílecí hry, nebo hrát hry, kde záleží na strategii a trpělivosti. Počítačové hry jsou společníkem pro ty, kteří jsou osaměli, nebo zdravotně handicapovaní, umožňují jim alespoň virtuální kontakt s jinými lidmi. Zbavuje je nudy.